pátek 29. dubna 2011

life is a song.

Image and video hosting by TinyPic

Image and video hosting by TinyPic



Život je jako cesta vlakem: narozením do toho vlaku nasedáme. Nastupují ostatní lidé: rodiče, kamarádi, sourozenci a zázračné lásky. Mezi osobami, které cestují tímto vlakem se najdou i tací, kteří se přišli jen svézt. Tací, kteří při cestovaní vyvolávají jen smutek. Mnozí po vystoupení zanechávají stálou citlivost. Jiní vystoupí tak nepozorovaně, že si ani neuvědomíme, že uvolnili místo.
Je zajímavé, že někteří cestující, které nejvíc milujeme, obsadili místa ve vagónech které jsou nejdál od toho našeho. Proto budeme muset přežít naší cestu bez nich. Samozřejmě nic nebrání tomu, aby jsme se během cesty rozhodli, opustili náš vagón a vypravili se k nim. Ale bohužel už si nebudeme moct sednout vedle nich, protože toto místo už bude obsazené jinou osobou. Nevadí; tato cesta vypadá právě takto: plná výzev, snů, fantazie, očekávaní a rozluček.
Ale nikdy návratů. A proto absolvujeme naší cestu nejlépe, jak se dá. Zamýšlím se, jestli v chvíli když vystoupím z vlaku pocítím
nostalgii. Věřím že ano.

2 komentáře:

  1. anebo ten někdo příjde za námi a obsadí místo vedle nás, které je volné.

    OdpovědětVymazat